Harry Potter a Černý gryf

Blízko smrti se lépe přemýšlí o životě

Statistika

Novinky

Kalendář

Z diskuze...

Odkazy

BiteFight

Nechte se ode mě pokousat..bude to stát jen trochu masa :-)

Travian

webgarden|zone

Ukázkový odkaz

RSS

RSS

Harry Potter a černý gryf

3. kapitola

Harry ježel na kamené podlaze (už se začánám opakovat) a třárl se. "Tak co Pottere, máš už dost?" "Trhni si nohou Tomíku." "Jak si mě opovažuješ takhle říkat ty jeden mudlovskej šmejde!""Zvláštní že mi tak říkáš, sám nejsi totiž nic jinýho!"

Harry byl zavřený ve své cele a v tom do ní vešel Voldemort a začala /zábava/ teda jak pro koho. Harry už na tom byl hodně zle a přál si aby se dostavilo vytoužené bezvědomí, ale to si tentokrát dávalo na čas..tak aspoň provokoval a urážel.

Tentkrát se už Voldemort opravdu rozlítil."Co si to o sobě myslíš ty jeden zmetku! Crucio!Harry se už zase mítal v bolestech a Voldemort sedobře bavil. Konečně ho mám pod svou mocí a můžu ho kdykoliv zabít. Tato skutečnost ho dokonale uklidnila.Ale než ho zabije tak se s ním ještě trochu pobaví a zjistí pár informací o tom zpropadeným řáde, kterej se mu pořád sštve do jeho akcí.

Harry už toho měl opravdu dost a upadl do bezvědomí.

Probudil se až po pár hodinách vedle něj ležel tác s jídlem nebo spíš něco, co mělo jídlo aspoň vzdáleně připomínat. Nechtěl to jíst, ale pud sebezáchovy byl silnějsí. Při jídle začal přemýšlet jak by se odsud dostal...Voldemort seděl ve svých komnatách v temném sídle a přemýšlel o svém "hostovi". Potřeboval bych z něj dostat informace o řádu, ale jak? Ten kluk má pevnou vůli..a mučením z něj asi nic nedostanu, ale za pokus nic nedám.Ušklíbl se. Vzpoměl si totiž na zvláštní místnost hluboko v podzemí hradu. Dlouho¨se nepoužívala, protože se v ní skrýval nělaký přízrak a všichni vězni se běhe jednoho dne zbláznili, či zemřeli strachy...

Mezitím v podzemí temného sídla: Harry se právě probíral z bezvědomí. Nedokázal se pohnout,, jak ho bolelo tělo po Voldemortově "návštvě". Myšlenky mu létaly hlavou, ne a ne se usadit na své místo. po chvíli se mu však povedlo trochu vzpamatovat. Rozhlédl se kolem sebe. Všude byla tma. Ticho. Pomalu začal prozkoumávat své okolí, ale moc dobřemu to nešlo, jelikož byl ještě celý rozbolavělý po cruciatu, moc mu to nešlo. Jedno však bylo jisté. Když byl v bezvědomí, mrtijedi ho museli přemístit někam jinam.

Když Harry narazil na stěnu, vzpamatoval se už na tolik, že se mohl postavit. Pomalu se tedy zvedl a opíraje se o zeď vyrazil na další průzkumy. Zjistil že místnost bude nejspíš kulatá a že by tu mohl chodit neustále dokola…sundal si tedy košili a položil ji ke zdi a vydal se na další obchůzku. Zhruba po dvaceti krocích šlápl na něco měkkého, pak si uvědomil, že je to jeho košile. V duchu začal počítat velikost svého nového "pokojíčku".

Z jeho rozjímání o cele ho vyrušilo hadí nadávání.Asi váš překvapí, co dělá had v chladném sklepení, ale tohle byl zvláštní druh kouzelného hada, kterému chlad nevadil, i když…

To si dělají srandu! Já tu byl první! Objevil jsem tyhle rozvaliny! V klidu jsem si tu bydlel a pak si přijdou oni! Celé to tu předělají, jen tuhle jedinou místnost nepoužívají, protože se bojí přízraku co v ní je. Pche, prý přízraku, no je pravda, že jsem tu pár vězňů vyděsil k smrti, no pak jsem postrašil i pár těch maškar v černých pláštích, ale přízrak to nikdy… Jsem tvor z masa a kostí! Ale proč sem dali toho vězně, vždyť si s nimi "pohrají" a pak je zabijí, ale že by se dobrovolně připravili o zábavu?! Tak si ho trochu prozkoušíme…

Před Harrym se objevil obrovitý had. Harry se nejprve vyděsil, ale pak se zase ponořil do svých vzpomínek, aby si aspoň trochu zlepšil náladu před smrtí. Myslel si totiž, že toho obrovitého hada poslal Voldemort, aby ho zabil, protože mu je už k ničemu.

Cože?! Jen jeden vyděšený pohled?! On si ze mě dělá legraci! I když… Had se na Harryho pozorněji podíval. No teda… takhle zřízeného vězně jsem ještě neviděl. A že jich tu je na hradě spousta. Ten teda vypadá a to se v tom stavu dokázal ješě procházet, no.. i když, podél té stěny se spíš ploužil, ale stejně… Vždyť se mě skoro ani nelekl! No asi se mu ukážu ve své normální podobě.

Harry stále čekal kdy na něj ten oobrovský had zaútočí, ale nic se nedělo… Pomalu otevřel oči, ale ten had tam byl, jen se nějak zmenšoval… No teda vždyť teď vypadá jako normální hádek… asi už mám halucinace. Možná bych si s ním mohl trovhu popovídat..

"Ahoj, to jsi byl ty ten velikánský had před chvilkou?" "No ano, byl, jenže ty jsi se skoro vůbec nelekl… a jakože se mnou mluvíš? Ty jsi hadí jazyk?Pokud vím, tak široko daleko je hadí jazyk jen Voldemort.." "No, jsem. A co ty tu děláš? Hadi mají rádi teplo a tady je jen chladné sklepení…" "No já jsem totiž kouzelný had a nám chlad nevadí." "Kouzelný říkáš.. to by vysvětlovalo tu změnu velikosti.. co ještě umíš?" "No třeba mám neviditelná křídla a umím se přemisťovat…" "Přemisťovat? No to bys mi mohl pomoci odsud…, teda pokud by ti to nevadilo…" "Ne vůbec ne, když tak o tom přemýšlím, nechápu, proč jsem to neudělal už dřív… A když už tě tedy zachraňuji, řekni mi, jak se jmenuješ?" "Harry Potter a ty?" "já se jmenuji…počkat...já ani nevím, jestli nějaké jméno mám… nikdy jsem se s nikým nebavil, žiju tu sám… Teda, nepočítám ty zakuklence…"

Hady viditelně posmutněl… Bylo mu líto, že nemá jméno…"Tak já ti nějaké vymyslím, usmál se Harry". A začal přemýšlet o vhodném jménu pro svého nového hadího přítele.
Žádné komentáře
 
Díky za návštěvu a doufám, že se vám moje stránky líbily :-)